Zemřel Carl Haas

Ve věku 86 let podlehl Altzheimerově nemoci Carl A. Haas, jedna z nejvýznamnějších osobností automobilových závodů ve Spojených státech. Mohutný muž s neodmyslitelným doutníkem v ústech získal největší proslulost jako spolumajitel týmu ChampCar s Paulem Newmanem. Jeho týmy ale získaly bezpočet úspěchů i v CanAm, formuli 5000 a objevily se i ve formuli 1, v NASCAR a dokonce i ve formuli Super Vee.

Carl Haas ale začínal se závody už v roce 1952, kdy sám jezdil se sportovními vozy v závodech klubu SCCA. Než se závoděním skončil, vyhrál 10 závodů na trati Milwaukee Mile.

V roce 1960 založil obchodní firmu Carl Haas Automotive Imports Inc. V roce 1967 se při návštěvě Velké Británie v Goodwoodu seznámil s Mikem Hewlandem a dohodl se s ním na tom, že bude jeho převodovky prodávat v USA.

Hewland ho přitom seznámil i s Ericem Broadleyem, majitelem a šéfkonstruktérem firmy Lola Race Cars. Vozy Lola už byly v USA velmi úspěšné (v roce 1966 vyhrály jak v Indianapolisu, tak i první ročník CanAm). Broadley chtěl tyto úspěchy zhodnotit i obchodně a proto navrhl, aby společnost Carl Haas Automobile Import převzala také jeho obchodní zastoupení. Haasův inovativní přístup slavil úspěch a je úspěšný dodnes, i když jeho firma už dávno neprodává auta zaniklé Loly (činila tak 36 let).

Jako součást propagace závodních vozů Lola Carl Haas v roce 1967 založil i vlastní závodní tým, s nímž nejprve vstoupil do seriálu ničím neomezených sportovních vozů CanAm. Jeho Loly později sedlali i Peter Revson a Jackie Stewart, ovšem nadvládu vozů McLaren prorazit nedokázali.

Mnohem úspěšnější byl Haasův tým ve formuli 5000, v níž s jeho Lolou Brian Redman porážel i ty největší hvězdy ze závodů IndyCar a získal tři tituly v řadě (1974, 1975 a 1976). Na tyto úspěchy tým navázal v obnoveném seriálu CanAm, což ale už byly jen karosované monoposty F5000. Tituly zde pro něj získali Patrick Tambay (1977), Alan Jones (1978), Jacky Ickx (1979) a znovu Tambay (1980).

V roce 1983 Carl Haas spojil své síly s filmovou hvězdou a amatérským závodníkem (dojel dokonce druhý v Le Mans) Paulem Newmanem a vstoupili do vrcholného severoamerického šampionátu CART (Champ Car). Jako jezdce získali největší hvězdu té doby Maria Andrettiho. Ten hned ve druhém roce spolupráce získal titul a pro Haase s Newmanem jezdil 11 let.

Tým Newman Haas Racing se stal jedním z nejúspěšnějších v celé historii seriálu CART. S jeho vozy získali tituly Mario Andretti (1984), jeho syn Michael (1991), Nigel Mansell (ve zřejmě vrcholné sezoně v historii šampionátu CART 1993), Cristiano da Matta (2002) a Sébastien Bourdais (v letech 2004 až 2007, což už ale bylo v době, kdy šampionát začal upadat a Haasův tým byl poslední z velkých, který nepřešel do konkurenčního seriálu IRL).

Poslední vítězství pro tým, už po sloučení konkurenčních šampionátů, získali v roce 2008 Graham Rahal a Justin Wilson. Na konci této sezony zemřel Paul Newman a Carl Haas poté ztratil zájem o dění v týmu a přestal jezdit na závody. Tým poté pokračoval až do roku 2011, kdy pro nedostatek peněz ukončil činnost. Se 107 vítězstvími je druhým nejúspěšnějším týmem v historii vrcholných severoamerických šampionátů monopostů (více jich má na svém kontě jen Team Penske – v současné době 159). K tomu připočtěme ještě 8 titulů (Penske jich má 12, Ganassi také 8). Během 44 let tým získal celkem 16 titulů.

Trochu zapomenutou odbočkou Carla Haase bylo vytvoření týmu F1. V roce 1984 spojil síly s bývalým šéfem a spolumajitelem McLarenu Teddym Mayerem a jeho dlouholetým společníkem Tylerem Alexandrem. Získal podporu sítě obchodů Beatrice a automobilky Ford, která s ním uzavřela výhradní smlouvu na dodávky svých motorů V6 turbo. Vozy postavila nově vytvořená firma FORCE, ale z obchodních důvodů nesly jméno Lola. Ač jezdci byli mistr světa Alan Jones a Patrick Tambay, projekt nebyl moc úspěšný. Přitom se v konstrukčním týmu, vedeném Neilem Oatleyem, krátce sešli i budoucí konstruktérské superhvězdy Ross Brawn a Adrian Newey. Ač vše bylo podloženo tříletými smlouvami, už na konci roku 1985 tým ztratil podporu Beatrice a zastavil činnost.

Datum zveřejnění

Autor