Ferruccio Lamborghini - 100 let

Ferruccio Lamborghini se narodil 28. dubna 1916, tedy ve znamení býka, v rodině farmáře a vinaře. Více než práce na poli či na vinici jej zajímala technika.

Od roku 1947 začal nakupovat vyřazenou vojenskou techniku a přestavovat ji na zemědělské stroje pro zemědělce v okolí v kraji Emilio Romagna. V roce 1948 založil formu Lamborghini Trattori a začal s výrobou traktorů vlastní konstrukce s motory z britských náklaďáků Morris. Lamborghini byl propagátorem vznětových motorů v traktorech, a proto získal licenci na výrobu těchto motorů od společnosti Motoren Werke Mannheim.

Jeho firma těžila z velkého rozkvětu zemědělství v poválečné Itálii. Významnou součástí Lamborghiniho úspěchu bylo vybudování sítě prodejních míst a účast na všemožných výstavách, kde jeho zástupci aktivně vyhledávali potenciální zákazníky. Důležitou pomocí jeho aktivitám bylo přijetí zákona, který italským zemědělcům nabízel finanční dotace na nákup nové techniky, pokud tato byla vyrobena v Itálii.

V roce 1958 si pořídil kupé Ferrari 250 GT s karoserií Pininfarina. Stejně jako ostatní tehdejší Ferrariho zákazníci musel pravidelně do Maranella k neustálým opravám spojky, protože servisní síť Ferrari tehdy neexistovala. Proto Ferrariho upozornil na tyto nedostatky. Jenže tomu ten sedlák od traktorů nestál za větší pozornost. Proto své 250 GT přestavěl podle svých představ a zamontoval do něj spojku Borg&Beck nabízenou pro jeho traktory. Lamborghiniho Ferrari 250 GT bylo mnohem lepší než ta, která vyjížděla z továrny. To jej dovedlo k přesvědčení, že dokáže vyrábět lepší auta než arogantní Ferrari.



V roce 1963 založil Automobili Ferruccio Lamborghini s továrnou na nově koupeném pozemku v Sant`Agata Bolognese. Angažoval konstruktéra vozů Ferrari 250 GT a GTO Giotta Bizzariniho i jeho pomocníka, mladého Gian Paola Dallaru. Bizzarini dostal za úkol postavit sportovní auto poháněné motorem V12. Prototyp 350GTV byl předveden už v Turíně roku 1963 a první Lamborghini 350 GT s karoserií od Franca Scaglioneho se představilo na autosalonu v Ženevě v roce 1964. Aby byla prodejní cena konkurenceschopná s Ferrari GTO, byl jejich prodej ztrátový. Značka Lamborghini se nicméně zapsala do povědomí.



Skutečný vstup do exkluzivní skupiny výrobců superaut přišel až v roce 1966, kdy byl představen zcela nový model, který zcela změnil nahlížení na supersporty. Model P400 původně vznikal jako závodní prototyp s motorem V12 uloženým napříč před zadní nápravou aby bylo dosaženo ideální rozložení hmoty. Ferruccio Lamborghini jím byl nadšen a rozhodl o jeho sériové výrobě.

Nádhernou karoserii ve studiu Bertone navrhl mladičký Marcelo Gandini. Vůz nazvaný Miura přišel na trh jako nejrychlejší auto světa slibující jako úplně první dosažení hranice snů 300 km/h. To ale byla jen teorie. Miura měla mnoho technických nedostatků. Zdrojem potíží bylo spojení olejové náplně motoru a převodovky. Krásná Gandiniho karoserie při rychlosti nad 140-150 km/h generovala takový aerodynamický vztlak na přední nápravu, že se Miura stávala prakticky neřiditelnou.



V roce 1962 se Ferruccio Lamborghini při návštěvě Sevilly dostal na ranč, kde měl Don Eduardo Miura vyhlášený chov býků pro býčí zápasy. Ty Lamborghiniho okouzlily, a proto do znaku své automobilky dal býka. Poté, co první auto dostalo jen číselné označení, svůj další model nazval jménem Dona Miury a většinu dalších označoval jmény slavných býků či jiných věcí spojených s býčími zápasy (Espada je meč používaný toreadorem). Výjimkou byl poslední model vytvořený pod jeho osobním dohledem Countach, což je slovo v piemontském nářečí používané muži při spatření krásné ženy.

V roce 1968 automobilka uvedla nástupce modelu 400 GT Islero a dvoudveřový luxusní sedan Espada, rovněž s mechanikou modelu 400 GT. V roce 1970 se přidalo ještě kupé 2+2 Jarama.



V roce 1970 se představilo „malé Lambo“ Urraco jako reakce na Ferrari Dino a úspěch Porsche 911. Stejně jako u Miury byl motor, zde to byl nový V8, uložen před zadní nápravou napříč. V roce 1971 byl předveden prototyp zcela nového supersportu LP500, opět s motorem V12 uloženým napříč před zadní nápravou. Do sériové výroby přišel v roce 1974 pod jménem Countach a konečně dokázal, že v Sant`Agata Bolognese dokáží vyrobit nejen krásná, ale i skvělá auta. Countach vydržel ve výrobě až do roku 1990, kdy jeho produkci ukončilo vedení koncernu Chrysler, který automobilku koupil.



V roce 1971 se firma Lamborghini Trattori dostala do problémů a po sporech s odbory ji Lamborghini o rok později prodal. Roku 1972 prodal i 51 % akcií automobilky. Když roku 1973 přišla ropná krize, tak prodal i zbývajících 49 %. Ukončil všechny své podnikatelské aktivity, koupil statek La Fiorita u jezera Trasimento v Castiglione del Lago v kraji Umbria. Tam se pustil do toho, čemu se jako mladík bránil - vinohradnictví. Ze svých vinohradů produkoval 800 000 lahví vína ročně.

V roce 1993 Ferruccio Lamborghini ve věku 76 let zemřel v nemocnici v Perugii dva týdny po těžkém infarktu.

Podrobněji si o legendě jménem Miura, stejně jako o životě Ferruccia Lamborghiniho i jeho odkazu, budete moci přečíst v květnovém vydání magazínu Oldtimer.

Datum zveřejnění

Zdroj informací

Fotogalerie

Zobrazit celou fotogalerii