Z minulých let si pamatuji krásné letní počasí s teplotami kolem 25C, ale také poletující sníh, který jsme zažili v předloňském roce. Předpověď však slibovala, že v pátek bude hezké a slunečné počasí v sobotu pod mrakem, ale bez deště, což by bylo dobré.
Soutěž se konala v obvyklém formátu tzn. sedm rychlostek v pátek dlouho do noci a sedm rychlostek v sobotu. My jsme začínali se seznamovacími jízdami až ve čtvrtek, i když se dalo trénovat již ve středu. Věděli jsme, že nás čeká spousta práce a hodně najetých kilometrů v našem černém bavoráku a tak jsme se na trénování vrhli hned v osm ráno po vyzvednutí itíku v Českokrumlovském gymnáziu, kde jsme provedli i formální přejímku. Začali jsme krátkou RZ2,5 Svince, kterou jsme zkontrolovali a jeli na RZ3,6 Ján. Napsali jsme a pokračovali na RZ8,11 Kohout. Tu jsme také napsali a pak obě dvakrát zkontrolovali. Poté se přesunuli na RZ9,12 Malonty, které jsme také pouze zkontrolovali a přesunuli se na RZ4,7 Rožmitál, který jsme museli psát. Po zkontrolování jsme spěchali na RZ 13 Rožmberk, který jsme jenom zkontrolovali a jeli na RZ14 Lipno, které jsme také rychle natrénovali a po rychlé večeři v Českých Budějovicích, kde jsme se setkali s naším kamarádem Filipem šli okolo jedenácté hodiny spát do osvědčeného penzionu nedaleko "Budějovického" výstaviště.
Technickou přejímku jsme měli v 9:47 a tak jsme od devíti vyhlíželi naše kluky, kteří přivezli bavoráka a celé servisní zázemí. Klasicky jsme rychle nalepili startovní čísla s povinnou reklamou. Lepení bylo letos trošku jinačí, protože jsme měli startovní číslo 1 a to přidávalo na větším respektu. Přejímku jsme zvládli bez problémů a rychle. Šli jsme se na chvíli podívat na shakedown, který se konal na výstavišti a po obědě šli na chvíli odpočinout před těžkou soutěží:-).
Start byl v 17:00. První rychlostkou bylo Výstaviště. V pohodě jsme ji zvládli, zajeli jsme třetí čas a jeli do Českokrumlovské Jelení zahrady, kde byla jako každý rok startovní rampa. Potom jsme se vydali za krásného slunečného počasí na RZ Svince, kterou jsme také zvládli v solidním čtvrtém čase a figurovali tak na druhém místě se ztrátou necelých tří vteřin na Honzu Freie. Čekaly nás ještě dvě vložky, Ján a Rožmitál. První jmenovanou jsme zajeli s menším výletem mimo trať ve druhém čase a poprvé se dostali do čela soutěže. Rožmitál nám sedl dokonale, zajíždíme opět druhý čas a zvyšujeme náskok na prvním místě na 18sec. Věděli jsme však, že nás čeká ještě druhá sekce za tmy a udržet náskok nebude vůbec jednoduché.
Čekala nás zastávka v servisní zóně. Tady zjišťujeme, že nám docela dost teče olej z převodovky a tak nezbývá nic jiného, než v každém servisu cca půl litru oleje dolít. Ještě jsme přezuli přední kola z tvrdé směsi na střední a po dolití benzínu v tankovací zóně vyrazili na tmou zahalené tři erzety. Obávaná tma nás opět trochu přibrzdila a na Svincích zajíždíme pátý čas, na Jánu šestý a na Rožmitálu opět pátý. To nás posunulo na čtvrté místo, s tím že na první místo ztrácíme pouze 12 vteřin.
Po nočním dlouhém servisu, kde jsme opět dolili olej do skříně a provedli zběžnou kontrolu, odevzdáváme BMW do uzavřeného parkoviště a jdeme spát. Věděli jsme, že sobotní erzety budou hodně těžké. Vypadalo, že se Standa dobře vyspal a osmou rychlostku jsme poprvé na této soutěži vyhráli a posunuli se tak na druhé místo. Čekala nás však nejtěžší rychlostka z celé soutěže a jedna z nejtěžších v našem mistráku, obávané Malonty, kde se dá celá soutěž vyhrát, ale taky se zde dá všechno ztratit. Odstartovali jsme ve svižném tempu, měli jsme ji dobře napsanou v autě nám to makalo, ale kilometr před cílem jsme dostali velikou ránu na spodek auta a bavorák přestal jet. Tím bylo jasné, že kvalitní výsledek z krumlova nepřivezeme.
Vypadlo víčko rozdělovače a ustřihlo se tím zajišťovací perko na palci. Než jsme závadu stačili na místě opravit, uběhlo propastných 11 minut. Na této vložce jsme měli bezkonkurnčně poslední čas a propadli se tak do hlouby startovního pole, konkrétně na 24.místo. Čekal nás ještě jeden průjezd výstavištěm. Turistickým tempem ji zvládáme, protože od této chvíle naše taktika zněla: dojet na cílovou rampu. Čekala nás nejdelší sekce měřených úseků. Kohout a hodně rozbité Malonty zajíždíme v sedmém čase a kvůli zasahující sanitce na Rožmberku je erzeta zrušena a jedeme objízdnou trasou. Lipno také v pohodě projíždíme, avšak s výletem mimo trať, ale rychle se vracíme zpět na cestu a ukončujeme letošní opravdu těžký a náročný Krumlov na konečném 17.místě a 3.místě v kategorii II. Po přejetí rampy odevzdáváme auto do ÚP a tímto je opravdový cíl.
Velké poděkování patří Zdendovi, Milánkovi, Mildovi(Mariňákovi) a Šárce za obětavost jak s autem, tak za trpělivost s námi. Tímto se všichni zase těšíme na další soutěž, kterou je Rally Bohemia v termínu 1.-2.7, kam Vás tímto všechny srdečně zveme.
Odkaz na onboardy na závěr.
