V sobotu 7. září z letiště v pražských Letňanech odstartoval vzpomínkový let, který připomíná velkou (ale téměř zapomenutou) kapitolu z historie československého letectví. Byli to právě naši letci a mladá republika, kdo provázel počátky první mezikontinentální aerolinky na světě, nesoucí název CFRNA. "Zakládala ji válečná esa z první světové války, měl v ní akciový podíl československý stát a její počátky byly pořádně dobrodružné," prozrazují organizátoři vzpomínkového letu z magazínu Flying Revue.
Psal se 14. říjen roku 1920. Hodiny na letišti v pražských Kbelích ukazovaly jedenáctou dopoledne, když z dráhy vzlétlo do vzduchu letadlo s dvěma pasažéry - finančním manažerem Weiningerem a s šéfem jedné z velkých firem prodávajících obilí - baronem Schleyem. Alespoň tak to zachytily v krátké zprávě tehdejší noviny nesoucí název Československá republika.
Byl to bezesporu pozoruhodný okamžik. Jednalo se o první let s pasažéry z Prahy do Paříže a zároveň to byl jeden z prvních letů letecké společnosti CFRNA, která se do světových dějin letectví zapsala jako první aerolinka, jež přepravovala pasažéry mezi dvěma kontinenty.
A i když se francouzský název společnosti CFRNA (jde o zkratku) překládal jako Franko-rumunská vzduchoplavecká společnost, významnou roli v ní sehráli Čechoslováci.
V čem tato role spočívala? Za prvé, z Letiště v Kbelích se stala významná základna těchto aerolinek. Za druhé, československý stát ve firmě časem získal získal dvacetiprocentní akciový podíl. A za třetí, pro firmu létala řada československých pilotů.
Cílem CFRNA (a později CIDNA, jejíž akcie Českoslovesko vlastnilo) bylo nejprve propojit západ a východ Evropy, později však začala létat i do Istanbulu, a stala se tak první aerolinkou, která létala mezi dvěma kontinenty (tedy Evropou a Asií). Právě kvůli tomu pak změnila název na CIDNA (Mezinárodní letecká společnost). Ta pak byla jednou z pěti firem, jejichž sloučením vznikly v roce 1933 aerolinky Air France.
Společnost CFRNA vznikla 23. dubna 1920 a u jejího zrodu stál třiadvacetiletý vojenský pilot Pierre Claret de Fleurieu, potomek vážené aristokratické rodiny a úspěšný stíhací pilot první světové války. Kapitál mu pomohl zajistit Aristide Blank, ředitel rumunské banky Marmorosch-Blank s pobočkou v Paříži," vysvětluje štasburská spolupracovnice Flying Revue Maryla Boutineau, které se podařilo vypátrat řadu historických detailů.
"Tyto průzkumné lety a jednání podnikli šéfpilot aerolinek Albert Deullin (bývalé letecké eso z první světové války) a již zmíněný Claret de Fleurieu. V Praze byla na počest jejich příletu uspořádána velká slavnost, které se zúčastnilo na deset tisíc lidí," uvádí Boutineau.
Podle jejích slov Československo nabídlo společnosti monopol na deset let, využívání pozemní infrastruktury zdarma a subvenci pěti milionů korun ročně na dobu deseti let.
Z Prahy pak Deullin s Claretem de Fleurieu pokračovali na jednání ve Varšavě. "Po cestě zpět dali Pražanům malý dárek - a to v podobě světového rekordu v rychlosti letu na trati Praha-Paříž, kterou absolvovali za 5 hodin a 16 minut, uvádí Butineauová. Po slavnostním přistání na letišti Le Bourget předali piloti francouzskému prezidentovi osobní dopis od T. G. Masaryka."
Právě tyto události z historie československého letectví chce připomenout několikadenní vzpomínkový let, který slavnostně odstartoval z letňanského letiště v sobotu 7. září. Start byl součástí oslav Francouzského dne, jež se odehrával právě ve Letňanech.
"Společně s dalšími účastníky letu si chceme připomenout historii a síť letecké společnosti CFRNA/CIDNA, rádi bychom také navázali kontakty s leteckými osobnostmi a nadšenci v jednotlivých navštívených zemích a v neposlední řadě takto propagovali naše letectví v zahraničí," říká letec a publicista Jiří Pruša.
Let chce mimo jiné oslavit i odvahu pilotů (a koneckonců i cestujících), kteří podnikali první dopravní lety na počátku dvacátých let uplynulého století.
Piloti tehdy létali podle předem daného letového řádu, který se neměnil ani kvůli špatnému počasí. Letadla byla v prvních letech jednomotorová a palubní přístroje primitivní. Jen těžko se dala odhadnout rychlost letadla, rádio neexistovalo, předpověď počasí málokdy odpovídala skutečnosti a přistávací plochy nebyly příliš vybavené.
Piloti se řídili zrakem a snažili se vyhnout mrakům. Jen těžko určovali sílu a směr větru a za špatné viditelnosti se obávali, že se jim připlete do cesty hora, kopec či kostelní věž. Aby se těmto nebezpečím pokud možno vyhnuli, prolétávali často údolími a někdy se uchylovali nad řeky či potoky. Pokud byly mraky obzvláště nízko, neváhali letět pod nimi, jen pár metrů nad korunami stromů. Hory na česko-německé hranici byly i pro letecká esa z první světové války obzvláště nebezpečné. Piloti museli znát údolí a průsmyky nazpaměť.
Nelehké podmínky si bohužel vyžádaly i svou daň. V srpnu 1921 létalo pro firmu dvanáct pilotů, mezi roky 1920 až 1930 jich bylo celkem 120 - Francouzi, Rakušané, Poláci, Maďaři, Bulhaři, Jugoslávci, Češi či Turci. Šestnáct z nich přitom přišlo o život.
8.9.2019
Tomáš Vocelka, Flying Revue