Alfetta 158
Alfetta z roku 1938 byla technologickým skvostem. Osmiválcový řadový motor s jednostupňovým kompresorem a tříkomorovým karburátorem byl výkonný pro okamžité zrychlení a současně absolutně spolehlivý. Ventily byly ovládané dvojitým vačkovým hřídelem v hlavě válců. Použití lehkých slitin umožnilo dosažení hmotnosti motoru pouhých 165 kilogramů. Převodovka byla umístěna vzadu v bloku s diferenciálem zadní nápravy z důvodu menší prostorové náročnosti a lepšího rozložení hmotnosti na nápravy.
Druhá světová válka přerušila vývoj a výzkum a zcela otřásla evolucí vozidel. Představte si scénu: píše se rok 1943. Město Miláno je okupované, počet zatčených každým dnem přibývá. V továrně v Portellu stojí několik Alfett, kterým ovšem hrozí, že budou odvlečené jako válečná kořist. Technici a zaměstnanci Alfy Romeo se rozhodují, že vozidla se musí schovat. Začnou proto tajně plánovat a připravovat odvoz vozidel v náklaďácích. Nastal však problém. Když se konvoj nákladních vozidel chystá odjet, objeví se hlídka Wehrmachtu. Naštěstí však testovací jezdec Alfy Romeo Pietro Bonini pocházel ze Švýcarska a řadu let prožil v Berlíně. Mluvil proto dokonalou němčinou a velitele hlídky uklidnil a celou operaci zachránil. Alfy 158 byly převezené do garáží a hospodářských budov, kde byly ukryté za falešné zdi nebo hromady polen a čekali na lepší časy. Technická řešení plánovaná před válkou byla natolik propracovaná a pokroková, že byla vyspělá i v poválečném období a v některých případech je tomu tak dodnes.
Krátce po skončení války byly stejné Alfetty 158 pečlivě opravené a připravené pro návrat k závodění. A závodění znamenalo vítězství. V letech 1947 a 1948 se Nino Farina umístil na prvním místě Grand Prix národů v Ženevě, Varzi byl prvním v Grand Prix Valentino v Turíně a Tossi rozdrtil konkurenci triumfem na Gran Premio Milano. Britská Grand Prix v SiIverstone v roce 1950 byla prvním z osmi závodů mistrovství světa formule 1 a ovládla ji Alfa Romeo. Nino Farina se pak stal prvním mistrem světa formule 1. Signál byl pro všechny konkurenty zcela jasný, Alfa Romeo byla stále vozem, který ostatní poráží.
Kombinace výjimečné rychlosti, ovladatelnosti a spolehlivosti učinila ze 158 mimořádně úspěšný vůz. Bezkonkurenční trio jezdců Farina, Fangio a Fagioli si vysloužilo přezdívku tým 3 F, který rozdrtil všechny soupeře. Alfa Romeo vyhrála všechny závody Grand Prix, kterých se zúčastnila. Dvanáctkrát obsadila stupně vítězů a dosáhla pěti nejrychlejších kol.
Po 17 letech dosáhl fenomenální motor Alfetty konce svého potenciálu ve smyslu dalšího vývoje. Během závodů v roce 1951 ale technici dokázali vyždímat ještě poslední kapky energie a dosáhli tak nového milníku v podobě 450 k. Díky tomuto úsilí a mimořádně talentovaným jezdcům triumfovala 159 v GP Švýcarska, Belgie, Francie a Španělska, jedenáctkrát stanula na stupních vítězů a v sedmi závodech dosáhla nejrychlejšího času na kolo.
12.5.2020
Alfa Romeo