Servind

DPP dnes pokřtil historickou tramvaj Tatra K2

DPP dnes pokřtil historickou tramvaj Tatra K2

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dnes ve vozovně Střešovice pokřtil svoji první tramvaj Tatra K2, která symbolicky dostala evidenční číslo 7000. Rozšířil tím svůj vozový park historických tramvají, které nasazuje na speciální linky č. 23, 41 a 42. Ačkoliv se tramvaje K2 v Praze 17 let vyráběly, nikdy zde s cestujícími nejezdily. To se změní tuto neděli, 5. února 2023, kdy tramvaj Tatra K2 DPP 40 let po ukončení sériové výroby poprvé vyjede do pražských ulic jako první pořadí na historické lince č. 42.

Odjezd první jízdy pro veřejnost DPP naplánoval na 10:00 ze smyčky Dlabačov. Ještě předtím, pouze tento pátek 3. února 2023, bude tramvaj K2 ev. č. 7000 vystavena v expozici Muzea MHD ve vozovně Střešovice.

Tramvaje Tatra K2 byly vyvinuty jako druhá generace tuzemských šestinápravových článkových tramvají ideově navazujících na řadu T3. V historii československého tramvajového průmyslu se stal zásadním milníkem pro přechod ke kloubovým vozidlům právě tento typ označený ve verzi pro domácí trh jako K2, pro tehdejší Sovětský svaz K2SU a pro Jugoslávii K2YU. Prototyp K2 byl postaven v roce 1966 a jeho typové zkoušky z velké části probíhaly v pražských ulicích, kde jezdil bez cestujících s evidenčním číslem 7001. Návazně byl prezentován na Mezinárodním veletrhu Brno 1966, kde již nesl číslo 7000, a po návratu z veletrhu pokračoval zkušební provoz v Mostě a Litvínově. Po ukončení zkoušek byl vůz v lednu 1968 převeden do Brna, kde obdržel evidenční číslo 607 (později 1007) a sloužil zde v pravidelném provozu až do roku 1988.

Vůz DPP evidenčního čísla 7000 byl vyroben v závodě ČKD Tatra Praha v roce 1977 a dodán do Bratislavy jako poslední tramvaj K2. Bratislavský dopravní podnik jej od počátku využíval pouze jako vozidlo pro výcvik řidičů pod evidenčním číslem 394. V roce 1983 byl vůz přečíslován na 8133. V roce 2009, po 32 letech služby, byl výcvikový vůz K2 vyřazen a odstaven v bratislavské vozovně Krasňany, aniž by byl kdy zařazen do provozu s cestujícími. Díky tomu tramvaj neprošla zásadními konstrukčními úpravami a zůstala tak výjimečně zachována s množstvím původních prvků.

„Dnes jsme slavnostně uvedli do pražského provozu unikátní tramvaj K2. Na jejím designu se podíleli dva slavní čeští návrháři – František Kardaus, autor návrhu ikonického čela tramvaje a Miroslav Navrátil, který navrhl sklolaminátové sedačky. S Dopravním podnikem chceme být průkopníky modernizace MHD a zajistit cestujícím komfort a pohodlí v podobě moderních vozů, ale současně máme za cíl popularizovat pražskou dopravu třeba i prostřednictvím historických vozů,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Naším hlavním úkolem je provozovat veřejnou dopravu v hl. m. Praze, pečovat a rozvíjet k tomu dopravní infrastrukturu. Máme ale také morální povinnost pečovat o technické dědictví a zachovávat jej pro další generace. Proto, když se nám naskytla příležitost za symbolickou částku zakoupit chybějící vůz K2 do našeho vozového parku historických tramvají, nezaváhali jsme. Jsem rád, že se její záchrana a oprava podařila a můžeme ji do pražských ulic vypravit symbolicky ke 40. výročí od ukončení výroby tohoto typu. Tramvaj K2 budeme nasazovat primárně na historickou linku č. 42, zájemci si ji mohou také objednat na soukromé komerční jízdy po Praze. Je to také hezký dárek ke 30. výročí Muzea MHD, které si letos ještě důstojně připomeneme. Pro Muzeum MHD chystáme novou výstavní halu pro silniční vozidla, na kterou už máme pravomocné stavební povolení. V nejbližších týdnech vyhlásíme veřejnou zakázku na jejího zhotovitele a pevně věřím, že se nám letos podaří zahájit i samotnou stavbu,“ dodává Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

„V rámci retroprovozu se snažíme prezentovat nejvýznamnější zástupce tramvají Tatra z nejúspěšnějšího historického období 50. a 60. let, které charakterizuje zejména výjimečný design českého výtvarníka Františka Kardause. Z tohoto období nám ve vozovém parku historických tramvají chyběl zástupce vozů K2, které ač v Praze nikdy v pravidelným provozu nejezdily, jsou s hlavním městem navždy spjaty, protože se pouze zde v závodě ČKD Tatra v letech 1966 až 1983 vyráběly. Proto jsme v roce 2021 využili unikátní příležitost a tramvaj K2, která byla 12 let odstavena ve vozovně Krasňany, odkoupili od Dopravního podniku Bratislava za symbolických 1000 eur. Jsem nesmírně rád, že se kolegům z Dopravního podniku města Brna, kteří mají s tímto typem vozů letité zkušenosti, povedla její kompletní oprava a zachování jejího původního vzhledu ze 70. let včetně interiéru,“ říká Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch a doplňuje:

„Tramvaji jsme přidělili evidenční číslo symbolicky – původně s ním v Praze zkušebně jezdila vůbec první článková tramvaj vyrobená v Československu, typ K1 z roku 1964, a krátkou dobu jej nesl i prototyp tramvaje K2 a pod tímto číslem byl vystaven také na Mezinárodním veletrhu Brno 1966. V Praze tramvaj vyjede poprvé s veřejností zatím do zkušebního provozu tuto neděli na lince č. 42, na kterou ji budeme nasazovat o víkendech do konce února. V březnu a dubnu si tramvaj ještě zhruba na dva měsíce převezmou naši technici v Ústředních dílnách DPP v Hostivaři, aby ji ve spolupráci s kolegy z Dopravního podniku města Brna ještě vyladili. Způsob jízdy s touto tramvají je výrazně odlišný od T3, proto se s vozem důkladně seznamujeme. Předpokládáme, že do trvalého provozu na historických linkách se tramvaj K2 vrátí na přelomu letošního dubna a května.“

Technické detaily tramvaje Tatra K2 DPP ev. č. 7000

Jedná se o jednosměrný šestinápravový motorový tramvajový vůz sestávající ze dvou částí – článků. Krajní podvozky jsou hnací, převzaté z tramvaje Tatra T3. Střední podvozek je hnaný – běžný (bez motorů) a je vybaven kotoučovými a kolejnicovými brzdami. Kloubové spojení obou článků karoserie se nachází na středním podvozku, přechod je krytý měchem. Oproti standardním vozům T3 se v ose tramvaje na spodku nenachází masivní centrální nosník, celý spodek je vylehčen a tvořen roštovým systémem příčníků a podélníků.

Rozdílně jsou konstruovány také bočnice, kde nosnou funkci plní speciální profilované plechy uvnitř bočnic, jež jsou z vnější strany překryty trapézovými obložnými plechy, které jsou pro snadné výměny po menších nehodách pouze nýtovány. Z vnitřní části bočnic se poté nacházejí umakartové obklady interiéru. Vnější vlnité plechy, pro tramvaje K2 typické, byly při pozdějších modernizacích a opravách často odstraňovány a nahrazovány plechy hladkými. V každém článku se v pravé bočnici nacházejí dvoje čtyřkřídlé skládací dveře. Čela tramvaje, shodná s legendárním typem tramvaje T3, jsou vyrobena z laminátové skořepiny a byla navržena Františkem Kardausem.

Podlaha se v tramvaji K2 nachází ve výšce 900 mm nad temenem kolejnice. Bočnice pod okny jsou v interiéru vozu z vnitřní strany obloženy umakartem, strop tvoří dřevovláknité desky, podlaha je vyrobena z vodovzdorné překližky, která je pokryta gumovým kobercem. Okenní skla jsou do karoserie uchycena pomocí gumových profilů. Horní část oken je posuvná, k větrání vozu slouží i čtyři stropní větrací klapky. Topení zajišťují topnice v několika sedačkách na levé straně vozu a v pravé bočnici v topném kanálu. Pro vytápění se využívá i odpadní teplo. Laminátové sedačky jsou rozmístěny v uspořádání 2+1. Po rekonstrukci vozu je nově osvětlení interiéru řešeno pomocí LED svítidel na 24 V, vůz je zároveň vybaven interiérovým kamerovým systémem a čelní nehodovou kamerou.

Tramvaj K2 je vybavena elektrickou výzbrojí s odporovou regulací rozjezdu a brzdění. V krajních podvozcích se nachází vždy dva trakční motory (každý pohání jednu nápravu), které jsou zapojeny sériově, vzájemné spojení obou podvozků je paralelní. Motory s cizí ventilací jsou napájeny přes sériově zapojené omezovací a pojezdové odpory a zrychlovač. Při rozjezdu vozu je plně využit odpor zrychlovače (na rozdíl od tramvají T2 a T3). Napájení řídících obvodů a chlazení motorů prvního podvozku je vyřešeno motorgenerátorem, motory třetího podvozku mají vlastní motorventilátor. Elektrický proud je odebírán z trolejového vedení pantografem na předním článku, u vozů K2YU z prvních sérií pro Sarajevo byl sběrač proudu umístěn na článku zadním.

Tramvaje K2 v Praze jezdily jen v rámci zkoušek výrobce v letech 1965 a 1966 v režimu bez cestujících. Do pražského členitého terénu se tyto článkové tramvaje nehodily, DPP proto zůstal u nákupu tramvají T3 s lepšími adhezními i dynamickými vlastnostmi.

Vozů K2 bylo vyrobeno celkem 569 kusů. V Československu (234 kusů) se prosadily v Brně, Bratislavě a Ostravě, exportovaly se do tehdejší Jugoslávie (90 kusů) a Sovětského svazu (245 kusů). Významným exportním uplatněním byly i dodávky pro egyptskou Káhiru, pro kterou byla vyráběna speciální obousměrná modifikace K5 v kompenzaci za dodávky egyptské bavlny.

Datum zveřejnění

2.2.2023

Zdroj informací

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

Foto: DPP – Petr Hejna

Výběr jazyka

Facebook

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:
Page generated in 0.2679 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál