Čtyřicet let, pět generací a miliony prodaných kusů. Když se v roce 1983 představil vůbec první vůz Suzuki Swift, málokdo by věřil, jakým pojmem se toto jméno stane. Swift je nejdůležitějším modelem v historii automobilky Suzuki se vším, co k tomu patří: prodával se i vyráběl na všech kontinentech světa s výjimkou Antarktidy. Každoročně přibude okolo pětiset tisíc nových kusů a úspěšný příběh dále pokračuje.
Celkové prodeje prvních dvou generací nejsou kvůli rozdílným označením bohužel evidované, tří posledních generací se od roku 2004 prodalo již 9 milionů kusů, z toho v Evropě 1,2 milionu. Největším odbytištěm je Indie, následovaná Japonskem. V Evropě je největší zájem o Swift ve Francii a Velké Británii. Sportovní verze Swift Sport s počtem 261 tisíc prodaných kusů patří k nejúspěšnějším hot hatchům všech dob. Největším odbytištěm ostré verze je Japonsko, kde se prodala polovina všech vozů, následuje Německo s 25 tisíci verzemi Swift Sport, což je téměř každý desátý Swift.
Postupem času Swift vystřídal mnoho podob. Byl i kabrioletem nebo sedanem. Stal se jediným vozem ve své třídě, který se dlouhodobě nabízí ve verzi s pohonem všech kol. Především ale přes všechen vývoj zůstal tím, čím byl už od začátku: dostupným kompaktním vozem s úspornými a spolehlivými motory.
Pro spoustu řidičů a řidiček byl Swift jejich prvním autem, ale za jeho volantem bylo k vidění i mnoho celebrit. U nás například herečky Markéta Děrgelová a Anna Julie Slováčková, aktuálně s ním jezdí moderátorka Kristina Kloubková a herečka Kateřina Hrachovcová nebo režisér Jan Hřebejk. Za volantem Swiftu se objevil také fotbalista Cristiano Ronaldo, přinejmenším tedy při natáčení reklamy v roce 2004 a na závodních tratích rallye celá řada závodníků v počátcích své kariéry, mezi jinými Per-Gunnar Andersson, Guy Wilks a Čech Pavel Valoušek.
Oficiální prodej Suzuki Swift v Česku odstartoval v roce 1992 se zahájením aktivit prvního importéra Contest. Úspěch byl na poměry začínající značky obrovský: Swift byl jedním z nejdostupnějších aut na trhu a k novým vozům rychle přibývaly i ojeté kusy z dovozu. Přesné statistiky z 90. let bohužel nejsou k dispozici, nicméně na přelomu milénia se u nás každoročně prodávalo přes tisíc vozů značky Suzuki a většina z nich byla v této éře právě z modelové řady Swift.
Současný importér Magyar Suzuki Corporation od roku 2006, tedy krátce po uvedení třetí generace, eviduje 10 588 prodaných Swiftů. Z toho 572 připadá na verzi Sport a dalších 490 nese logo AllGrip, jak se od roku 2017 nazývá provedení s pohonem všech kol. Nejlepším dosud zaznamenaným výsledkem je 1240 kusů prodaných v roce 2015, pro Swift Sport byl nejúspěšnější rok 2012 s 94 kusy těsně následovaný prvním prodejním rokem aktuálního Swiftu Sport s 89 kusy. Důkazem neustále rostoucí obliby pohonu všech kol je dosavadní prodejní rekord 149 kusů z roku 2021.
Pozici nejprodávanějších Suzuki v souladu s moderními trendy převzaly modely kategorie SUV, přesto Swift zůstává jedním z nosných pilířů prodejů značky Suzuki. Podle údajů registru vozidel Ministerstva dopravy bylo v polovině roku 2023 „na českých značkách“ 8132 Swiftů všech generací, přičemž ten nejstarší z nich byl poprvé registrován v zahraničí už v roce 1983, tedy bezprostředně po zahájení
prodeje první generace. Další kuriozitou mezi tisíci Swifty na českých silnicích je šest exemplářů dovezených z Ameriky, které nesou značku Geo.
Mezi barvami českých Swiftů je jasnou jedničkou červená, která zdobí každé čtvrté u nás prodané auto. Není divu, některý z jejích odstínů byl v nabídce odjakživa a pastelová červená se po celou dobu nabízí bez příplatku. Druhá pozice patří bílé, kterou má každý šestý Swift. Zhruba desetinový podíl náleží modré, šedé, černé a nevšední hnědé, dostupné pro čtvrtou generaci. Naopak odvahu zvolit oranžovou, která je v nabídce u posledních tří generací, mělo překvapivě jen 82 zákazníků. To je výrazně méně než u unikátní žluté, určené pouze pro aktuální generaci varianty Swift Sport.
Čtyřicet let je zhruba polovina lidského života. Za tu dobu se vystřídalo pět generací Swiftu a tento úspěšný příběh přinesl celou řadu drobných změn i revolučních kroků. Za úplnými začátky modelu Suzuki Swift stál americký koncern General Motors, počátkem 80. let však GM přenechal nedokončený projekt právě Suzuki. Neviděl v něm totiž tržní potenciál, který tento model ve skutečnosti měl, a to nezanedbatelný. Swift úspěšně dobyl celý svět a mnoho značek ho zařadilo do své nabídky. Malé Suzuki tak dostalo logo značek Chevrolet, Pontiac, Holden, Isuzu, Changan i dnes již zapomenuté automobilky Geo.
První generace Suzuki Swift se představila světu v roce 1983. Její hranatý a kompaktní design byl doplněn lehkou konstrukcí, což z ní činilo obratný a úsporný vůz do houstnoucího městského provozu 80. let. Většina řidičů si Swift pořizovala pro nízké provozní náklady, nakonec ale už na základech první generace vznikla i slavná sportovní verze Swift GTi, v pětidveřovém provedení GXi.
Druhá generace Suzuki Swift, známá pod třemi desítkami různých označení po celém světě, se představila v roce 1988. Toto provedení mělo aerodynamičtější a modernější design s elegantními liniemi a celkově hezčím interiérem. Zavedení technologie vstřikování paliva zlepšilo výkon vozu i spotřebu. Zájem o tento spolehlivý a dostupný vůz nadále rostl. V Evropě se prodávala ze všech generací nejdéle, celých 15 let. Na méně náročných trzích se ale jeho kariéra uzavřela až těsně před výročím 30 let od uvedení do prodeje.
V roce 2004 představila Suzuki třetí generaci Swiftu, označovanou jako globální, která přinesla významný pokrok v designu a technologii. Automobil prošel kompletní změnou konstrukce, přičemž se pyšnil kulatějším designem. Interiér byl vylepšen vyšší kvalitou materiálů a pokročilými prvky, které přispívaly k pohodlí pasažérů. Tato generace také přinesla pokročilé bezpečnostní prvky, jako jsou ABS a více airbagů.
Čtvrtá generace Suzuki Swift, představená v roce 2010, se vyznačovala agresivnějším a sportovnějším designem a přinesla první zásadní inovace na poli snižování spotřeby a emisí CO2. Ovladatelnost a výkon Swiftu byly dále zlepšeny, což poskytovalo dynamický zážitek z jízdy. Čtvrtá generace Swiftu se stala celosvětovým úspěchem a vznikla v počtu více než tři miliony kusů.
Současná generace Suzuki Swift, představená v roce 2017, představuje dosavadní vrchol stylu, technologie a výkonu. Toto provedení má odvážný a atraktivní design s výraznou přední mřížkou a moderními LED světlomety. Interiér nabízí moderní a pohodlnou kabinu vybavenou
nejnovějšími funkcemi konektivity a pokročilými bezpečnostními systémy. Toto provedení Swiftu přineslo také postupný přechod od úsporných benzinových motorů k ještě úspornějším mild-hybridním variantám.
Na počátku byla ropná krize a s ní spojené zdražení paliv v roce 1979. V reakci na to začal americký koncern General Motors s přípravou nového malého vozu, v průběhu vývoje se však ukázalo, že čistě v amerických podmínkách tento projekt nemůže být ziskový. V tento moment vstupuje na scénu japonská automobilka Suzuki, která rozpracovaný projekt přebírá a výměnou za to na americkou firmu převádí 5 % svých akcií. Výsledný vůz zná většina světa jako Suzuki Swift. Prodávat se začal v říjnu 1983 a vyrazil do všech koutů světa – doma v Japonsku se prodával pod kódovým označením Suzuki SA310 nebo jako Suzuki Cultus, v USA jako Suzuki Forsa, ale také pod značkami koncernu General Motors: Chevrolet Sprint, Pontiac Firefly a speciálně pro Austrálii Holden Barina.
Hranatý design je na svou dobu moderní a zapadá po bok větších modelů General Motors. Pro Suzuki byl Swift vítaným rozšířením nabídky o nový větší model, který umožnil expanzi na nové trhy včetně těch evropských. Spolu s příchodem Swiftu Suzuki založilo vlastní obchodní zastoupení například v Německu a ve Francii.
Zpočátku byl k dispozici tříválcový motor 1,0 l o výkonu 36 kW, v roce 1984 se přidal i zcela nový čtyřválec 1,3 l o výkonu 54 kW (volitelně s katalyzátorem). Na výběr byla tří- a pětidveřová karoserie, manuální převodovka nebo třístupňový automat a několik úrovní výbavy. Základní model měl menší obdélníkové světlomety, vyšší výbavy dostaly větší zkosené světlomety, které hladce navazují na tvary karoserie.
Modernizace z roku 1986 přinesla nový, protáhlejší design přídě, který zlepšil aerodynamiku. Zadní zavěšení kol dostalo místo dosud používaných listových per vyspělejší odpružení vinutými pružinami. Především se ale nabídka rozšířila o kultovní Swift GTi, který ke sportovnějšímu designu, větším brzdám a upravenému podvozku přidal přepracovaný motor 1,3 l s šestnácti ventily a výkonem 74 kW (101 koní). To nezní na první dobrou jako velké číslo, Swift GTi ale vážil jen sedm metráků!
První Swift byl pro Suzuki trefou do černého, a tak na něj navázala druhá generace, po stránce techniky i designu kompletně přepracovaná. Původní Swift se ale s minimem změn vyráběl v Pákistánu až do roku 2000, a v Kolumbii dokonce do roku 2004.
Délka 3 585 mm 3 685 mm
Šířka 1 530 mm 1 530 mm
Výška 1 350 mm 1 350 mm
Rozvor 2 245 mm 2 345 mm
Motory pro Evropu tříválec 1,0 l / 36 kW, čtyřválec 1,3 l/ 54 kW, 1,3 l / 74 kW (3dv. GTi; 5dv. GXi)
Motory pro další trhy čtyřválec 1,0 l / 40 kW, tříválec s turbem 1,0 l / 50 kW
Na konci roku 1988 se představil nový Swift: delší, zaoblenější a s mnohem širší nabídkou nejrůznějších verzí. Ke dvěma variantám hatchbacku se postupně přidal ještě čtyřdveřový sedan a dvoudveřový kabriolet. Vrcholem nabídky byl opět třídveřový Swift GTi s výkonem 101 koní, pro sedan ale Suzuki nabídlo jako alternativu šestnáctistovku o podobném výkonu. Do nabídky se také poprvé dostává pohon všech kol, který od té doby ke Swiftu jako jedinému městskému vozu neodmyslitelně patří. Verze značená JDM neboli Cultus GT-i měla pohon 4x4 a výkon zvýšený na 115 koní.
Právě s touto generací Swiftu značka Suzuki vstoupila také na český trh. Produkce nejžádanějších verzí pro Evropu se navíc přesunula do nově vybudované továrny v maďarské Ostřihomi. Dařilo se ale i v jiných částech světa a přibyly další názvy. V Japonsku a v Evropě se verze 4x4 prodávala také jako Subaru Justy, v Americe přibylo nové obchodní označení Geo Metro a verze sedan se poprvé dostává do Indie jako Maruti Suzuki 1000 a do Číny pod označením Changan Suzuki Lingyang.
Rok 1995 přináší celou řadu změn. Na domácím trhu v Japonsku se představuje zcela nový a větší Cultus, který zbytek světa zná jako Baleno. U Swiftu proto spolu s modernizací designu dochází k racionalizaci nabídky: zůstávají motory 1,0 a 1,3 l, zatímco výkonnější a lépe vybavené verze Swiftu nahrazuje Baleno a kabriolet spolu se Swiftem GTi končí bez přímé náhrady.
Modernizované provedení nasadilo na českém trhu příznivé ceny od 209 900 Kč, později dokonce od 199 900 Kč. Prodeje značky Suzuki v Česku díky tomu začaly pravidelně překonávat tisícovku ročně a japonská automobilka si tak mohla budovat pozici jako výrobce cenově dostupných kompaktních vozů.
Evropská kariéra druhého Swiftu se uzavřela v roce 2003. V Severní Americe se do roku 2001 prodávala designově odlišná varianta vyráběná přímo v Kanadě, lokální výroba sedanu na rozvojových trzích naopak trvala o mnoho déle: v Indii do roku 2007, v Číně do roku 2015 a v Pákistánu ještě o dva roky déle.
Délka 3 745 mm 3 845 mm 4 095 mm 3 745 mm
Šířka 1 575 mm 1 575 mm 1 590 mm 1 590 mm
Výška 1 350 mm 1 380 mm 1 380 mm 1 340 mm
Rozvor 2 265 mm 2 365 mm 2 365 mm 2 265 mm
Motory 1,0 l / 39 kW a 1,3 l / 50 nebo 63 kW, 1,3 l / 74 kW (jen 3dv. GTi) 1,3 l / 50 kW, 1,6 l / 68 kW 1,3 l / 50 kW
Swift si dal dvouletou pauzu, na příchod zcela nového modelu ale Suzuki lákalo už v roce 2002 designovou studií Concept-S. Sériový model vsadil na umírněnější design, převzal však hlavní rysy: svisle orientovaná přední i zadní světla, černé sloupky dveří a rovnou, na pohled plovoucí střechu, která navazuje na strmé čelní sklo. Zbrusu nový model opustil různorodost názvů a po celém světě vsadil na jednotné označení Suzuki Swift.
Pod kapotou vozu uvedeného do prodeje v roce 2005 se nacházely zcela nové čtyřválcové motory 1,3 l / 68 kW a 1,5 l / 75 kW. Opět byl v nabídce i pohon všech kol, nově se přidal i turbodiesel vyvinutý ve spolupráci General Motors a Fiatu. Na vrchol nabídky se zařadil třídveřový Swift Sport, ideový nástupce Swiftu GTi. Tentokrát byl ale pod kapotou motor 1,6 l o výkonu 92 kW, design byl výrazně přiostřen a maximální rychlost dosáhla rovných 200 km/h. Vedle sériové verze vzniklo i závodní provedení S1600 s 216 koňmi, které se úspěšně účastnilo juniorského mistrovství světa v rally (JWRC).
Od základů nově navržený Swift přinesl celou řadu zajímavých novinek ve výbavě. Nejvyšší provedení dostalo například bezklíčové odemykání, rádio s vestavěnou navigací a šestici airbagů, tedy prvky, které v té době nebyly v dané třídě zdaleka běžné. Při uvedení na český trh stál od 259 900 Kč, ke konci kariéry ovšem základní cena opět klesla pod dvousettisícovou hranici.
Nabídka karoserií se omezila pouze na dvě verze hatchbacku, původně se ale počítalo i s odvozeným kabrioletem. Ten se dostal do stadia designové studie s názvem Concept-S2, plány na výrobu však byly nakonec z obav o malý odbyt zrušeny. Méně atraktivní varianta sedan se naopak pro Indii a okolní trhy do výroby dostala.
Délka 3 695 mm 3 765 mm
Šířka 1 690 mm 1 690 mm
Výška 1 500 mm 1 500 mm
Rozvor 2 380 mm 2 380 mm
Motory pro Evropu 1,3 l VVT/68 kW, 1,5 l VVT/75 kW, 1,3 l DDiS/55 kW 1,6 l VVT/92 kW
Rok 2010 přináší další generaci Swiftu. Zatímco konkurenční modely zmohutněly a rychle dorostly na hranici délky čtyř metrů, Suzuki se drželo osvědčeného receptu. Nový Swift ve srovnání s předchůdcem jen mírně narostl do délky, ponechal si nízkou hmotnost okolo jedné tuny a designem zřetelně navázal na předchozí provedení. Hlavními vizuálními změnami byly protažení světel vpředu i vzadu a rozšíření masky chladiče.
Hlavní role mezi motory připadla nově vyvinutému úspornějšímu čtyřválci 1,2 l. Volitelně byl k dispozici opět i s pohonem všech kol a doplnil ho na některých trzích žádaný turbodiesel. O rok později se přidala i nová generace Swiftu Sport, opět se šestnáctistovkou, avšak posílenou na rovných 100 kW a nově spárovanou s šestistupňovou převodovkou. Novinkou této generace bylo volitelně pětidveřové provedení Swiftu Sport, dosud byl sportovní model s výjimkou první generace vždy třídveřový.
I tato generace přinesla několik technických novinek. U aut této kategorie neobvyklý sedmý, kolenní airbag přispěl k zisku pěti hvězdiček v crash testech Euro NCAP. K dalším inovacím patří xenonové světlomety pro Swift Sport, rádio se zabudovaným bluetooth hands-free a streamováním audia a od roku 2013 LED denní svícení.
Mírný facelift v roce 2013 přinesl také volitelně systém stop-start a úspornější verzi základní dvanáctistovky se zdvojeným vstřikováním DualJet a výkonem nepatrně sníženým na 66 kW. V té době ale nebyla tato úsporná opatření zcela nezbytná pro splnění flotilových limitů emisí CO2, a tak se tyto novinky objevily především na trzích, kde z nich plynuly daňové výhody. V Česku stop-start ani nový motor dostupné nebyly. Například v Itálii byl motor s 66 kW továrně upraven pro spalování LPG.
Pro asijské trhy opět vznikl odvozený sedan, tentokrát pojmenovaný Dzire, a nově také MPV s prodlouženým rozvorem, třemi řadami sedadel a názvem Ertiga. Ertiga opět po vzoru původního Swiftu vystupuje i pod jinými značkami, v tomto případě Mazda, Proton a nejnověji i Toyota.
Délka 3 850 mm 3 890 mm
Šířka 1 695 mm 1 690 mm
Výška 1 510 mm 1 510 mm
Rozvor 2 430 mm 2 430 mm
Motory pro Evropu 1,2 l VVT / 69 kW, 1,2 l DualJet / 66 kW, 1,3 l DDiS / 55 kW 1,6 l VVT / 100 kW
Aktuální provedení, které se prodává od roku 2017, přineslo zatím největší smršť novinek. Zcela nová platforma Heartect umožnila karoserii odlehčit, zkrátit, snížit a rozšířit, současně s tím ale došlo ke zvětšení prostoru v kabině, zejména na zadních sedadlech, a zvětšení zavazadlového prostoru, za jehož velikost býval Swift dříve občas kritizován.
Po čtvrtstoletí skončila výroba Swiftu v Maďarsku, tento krok uvolnil kapacitu pro navýšení výroby SUV Vitara a S-Cross. Do Evropy se nově Swift dováží opět z Japonska, ačkoliv zejména v Asii se vyrábí i v řadě dalších zemí. Dalším prvkem racionalizace je nasazení jediné karosářské verze pětidveřové, avšak se skrytými klikami u zadního páru dveří, takže design evokuje třídveřový vůz. Swift také přináší celou řadu novinek, které ho dodnes řadí mezi nejlépe vybavené malé vozy: LED světlomety s automatickým přepínáním dálkových světel, multimediální systém s parkovací kamerou a připojením Apple CarPlay/Android Auto a také kombinaci radaru a kamery, která zajišťuje funkce adaptivního tempomatu, varování před kolizí a nouzové brzdění s rozpoznáním chodců.
Základním motorem se při uvedení do prodeje stal 1,2 l DualJet, jako výkonnější alternativa ho doplnil přeplňovaný tříválec 1,0 l BoosterJet. Oba motory byly ve vyšších výbavách dostupné i s tehdy revolučním 12V mild-hybridním systémem SHVS. Pro dvanáctistovku je opět volitelně dostupný pohon všech kol, který je pro Swift již tradiční unikátní položkou v nabídce.
Swift Sport se dočkal podstatně silnějšího motoru. Poprvé totiž vsadil na přeplňování a dostal motor 1,4 l BoosterJet o výkonu 103 kW, který se již dříve představil ve Vitaře S. Dramaticky se zlepšila schopnost pružně zrychlovat a maximální rychlost poskočila na 210 km/h. Swift Sport se tak stal nejrychlejším sériovým Suzuki všech dob. I evropští zákazníci navíc mohou volit pro Swift Sport speciální žlutý odstín Champion Yellow, který byl v minulých generacích dostupný jen v Japonsku.
Naftový motor se v nabídce již neobjevil – v lehčím Swiftu osazeném velmi úspornými benzinovými motory přestal dávat smysl. Suzuki se vydalo vstříc další úspoře paliva při modernizaci v roce 2020, kdy motor DualJet Hybrid dostal větší baterii a Swift Sport obdržel nový pohon BoosterJet Hybrid se 48V mild-hybridní soustavou. Současně s tím se LED světlomety stávají součástí základní výbavy a do ceníku přibývá sledování mrtvých úhlů, systém sledování prostoru za vozem při couvání a parkovací senzory. V této podobě je Suzuki Swift dostupný dodnes.
Délka 3 845 mm 3 890 mm
Šířka 1 735 mm 1 734 mm
Výška 1 495 mm 1 480 mm
Rozvor 2 450 mm 2 450 mm
Motory pro Evropu 1,2 l DualJet / 66 kW, 1,0 l BoosterJet / 82 kW, 1,2 l Hybrid / 61 kW 1,4 l BoosterJet / 103 kW, 1,4 l Hybrid / 95 kW
24.9.2023
Suzuki